12 nezapomenutelných osobností, které ovlivnily světový fotbal ..

Světový fotbal se dělí na dvě epochy – před Davidem Beckhamem, a po něm. Ještě než se anglický záložník objevil na scéně, neexistovala žádná globální fotbalová superhvězda. Jistě, byli tu George Best, Johan Cruyff, Diego Maradona a další persony, ale teprve Beckham přinesl do fotbalového světa zcela novou úroveň (sebe)propagace.

 

 

Na jedné straně z něho dělaly celebritu nezpochybnitelné fotbalové kvality, na straně druhé to byl propracovaný marketing, do něhož spadá i svatba s hudební celebritou Victorií z dívčí skupiny Spice Girls, účinkování v reklamách v míře do té doby takřka nevídané, i založení vlastní obchodní značky. K jeho nemalým zásluhám patří i významná popularizace fotbalu ve Spojených státech, kde strávil část kariéry.

 

Geoff Hurst se stal největší postavou mistrovství světa v roce 1966. Tehdy se z titulu radoval domácí tým Anglie, jehož byl členem. Ve finále proti západoněmeckému výběru nastřílel hattrick, což se pak už nikdy nikomu nepovedlo zopakovat.

 

V tomto výběru je však především kvůli gólu Angličanů, který dodnes patří mezi nejkontroverznější branky v historii světových šampionátů. Hurst v jedenácté minutě finálového prodloužení napálil balon do břevna, od něhož se odrazil směrem k brankové čáře. Švýcarský sudí Gottfried Dienst si nebyl jistý, zda padl gól, ale po poradě se sovětským čárovým rozhodčím Tofikem Bachramovem jej uznal. Svůj hattrick pak Hurst zpečetil v poslední minutě prodloužení, kdy upravil skóre zápasu na 4:2 a definitivně pojistil pro Anglii dosud jediný titul mistrů světa.

 

Sovětský gólman Lev Jašin měl sice jen dvě ruce jako každý jiný člověk, když se ale ve svém typickém černém dresu postavil mezi tyče fotbalové branky, jako by mu narostla chapadla. Ne náhodou se mu přezdívalo „Černá chobotnice.“ Dodnes je považován za nejlepšího ruského (sovětského) fotbalistu všech dob. Pomohl Sborné k titulu mistrů Evropy v roce 1960 a stříbrné medaili o čtyři roky později, podílel se také na vítězství na olympijských hrách v roce 1956.

 

Jašin se stával v brance atletem i gymnastou, měl dokonalé reflexy, byl nesmírně chytrý a předvídavý. Během své kariéry dokázal chytit 150 pokutových kopů, což je dodnes nepřekonaný rekord. Navíc odchytal 270 zápasů s čistým kontem, což činí 65 procent všech utkání, do kterých nastoupil.

Od roku 1994 získává nejlepší brankář mistrovství světa Cenu Lva Jašina. Před stadionem moskevského Dynama, v jehož dresu strávil celou kariéru a odchytal 22 sezon, dnes stojí jeho bronzová socha.

Leonidas (Brazílie)

Kdybyste hledali prvního hráče, který posunul fotbal směrem k jeho současnému pojetí, došli byste bezpochyby k brazilskému útočníkovi Leonidasovi. Kvůli jeho agilitě, obratnosti a rychlosti se mu přezdívalo „Černý diamant“ nebo „Gumový muž“.

 

Leonidas byl navíc údajně prvním fotbalistou, který na hřišti předvedl „nůžky“, tedy „stříhnutí“ nohama no míče ve vzduchu zády k brance. Stalo se tak v roce 1932. Posléze tímto způsobem nasázel soupeřům řadu slavných gólů. Na mistrovství světa v roce 1938 byl s osmi trefami nejlepším střelcem turnaje.

 

Brazilec Ronaldinho se stal pravděpodobně první velkou fotbalovou senzací na portálu YouTube. Videa s jeho technickými kousky hltaly miliony diváků a většina z nich aspoň na některé z nich dodnes nezapomněla.

 

Jeho přestup z Paris Saint-Germain do Barcelony, jenž se uskutečnil v roce 2003, je považován za začátek transformace katalánského velkoklubu, který od té doby patří neustále k absolutní světové elitě. Mnozí mohou možná namítat, že jeho kouzelnické kousky s míčem se nijak výrazně neliší od těch, které předváděl Diego Maradona nebo jež dnes provádí na hřišti Lionel Messi, ale R10 byl jiný. V jeho hře byla totiž vždycky až dětská nevázanost a osvěžující radost.

 

Čím by byl „neporazitelný“ maďarský tým z padesátých let minulého století, kdyby v něm chyběl střední útočník Nándor Hidegkuti? Mozek hry hrával trochu stažený a zásoboval spoluhráče přesnými míči. Právě tím Maďaři položili základ rozestavení 4–2–4. Podle mnohých expertů byl Hidegkuti doslova fotbalovým géniem, myslitelem a avantgardním umělcem, který posunul tuto hru na novou úroveň.

 

 

„Der Kaiser Franz“ neboli Císař Franz, byl patrně nejlepším fotbalovým obráncem všech dob. Přezdívku získal díky vůdčím schopnostem, fantastického hernímu stylu a obrovskému přehledu. Dvakrát vyhrál Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, ve své vlasti se stal čtyřikrát hráčem roku. Dodnes je považován za nejlepšího německého fotbalistu všech dob. Hráč, který strávil dvanáct sezon v Bayernu Mnichov, je označován za prvního moderního beka v dějinách fotbalu a „vynálezce postu libera.“ Přitom začínal jako záložník a do zadní řady se přesunul až později.

S Bayernem vyhrál čtyřikrát německou Bundesligu, pak se mu to povedlo ještě na sklonku kariéru v dresu Hamburku. Třikrát se radoval z vítězství v Poháru mistrů evropských zemí, jednou v Poháru vítězů pohárů. Ve sbírce má titul mistra Evropy i světového šampiona. Po skončení aktivní kariéry se stal trenérem a zase sbíral jeden úspěch za druhým. Vyhrál s Marseille francouzskou ligu, s Bayernem Bundesligu a Pohár UEFA a v roce 1990 s německou reprezentací i titul mistra světa. Vedle Brazilce Maria Zagala je jediným člověkem na světě, kterému se to podařilo jako hráči i v roli kouče.

Antonín Panenka (Československo)

Didier Drogba (Pobřeží slonoviny)

Ricardo Infante (Argentina)

Johan Cruyff (Nizozemsko)