Minisoustředění
Batoh na zádech, přes rameno taška s věcmi na trénink , v jedné ruce spacák a v druhé karimatka. Tak přicházeli hráči U-8 na sraz před víkendovým minisoustředěním Poslední pusinka maminkám, a pak už nás pohltila chodba 33. ZŠ. Po rychlém odložení věcí, následovalo převlečení do tréninkového stejnokroje a za několik málo okamžiků už jsme se potili na rozpálené ploše "umělky". Pár krátkých vět v úvodu k tomu co nás během následujích hodin čeká a nemine a už jsme se vrhli do tréninku, který byl výjimečně trošku kratší než obvykle, neboť od 18 hodin pro nás byl zamluvený bazén. To nám, ale nebránilo odkopat tradiční "Vokurku" - vítěz?? Kovy!! Po soutěži jsme se přesunuli zpět do šatny, kde jsme jen sundali kopačky a s věcmi do sprchy jsme přešli do prostor bazénu.
V bazénu jsme strávili hodinu, nikoli však plaváním, ale spíše běháním. Jak se mnozí z nás přesvědčili, běh ve vodním prostředí není žádná legrace. Soutěže týmů ve štafetových závodech jednotlivců i dvojic vystřídaly dovednostní soutěže a pak následovala volná zábava. Celé vodní zpestření jsme zakončili společným seskokem do hluboké vody, který jsme všichni společně zvládli. Je zde potřeba pochválit neplavce za odvahu, kterou při této disciplíně prokázali a také vyzdvihnout jejich zdatnější spoluhráče, kteří si je vzali mezi sebe a pomohli jim dostat se na břeh.
Po takovém výkonu nám muselo zákonitě vyhládnout, a tak jsme v rychlosti a hlavně v tichosti, tak abychom nevzbudili na půdě spícího kostlivce, přešli do kuchyňky kde na nás už čekala "sekyrková" polévka, kterou obstaral trenér, školník a překladatel v jedné osobě. Po polévce se podávali obložené talíře na nich šunka se sýrem a k tomu rohlíky. S plnými bříšky jsme se vrátili do šatny, nabrali bágly a vyrazili připravit ležení. Jen chvíli po 21. hodině, se nám začala klížit víčka a tak jsme se uložili ke spánku. Spali jsme velmi tvrdě, takže jsme ani neregistrovali půlnoční zvonění.
Spali jsme nejen tvrdě, ale i rychle, takže už v půl sedmé ráno, jsme byli, k nemilosti některých, všichni vzhůru. Jelikož snídaně byla plánována až na osmou hodinu, nazuli jsme kopačky a vyrazili na krátký předzápasový trénink. Pár dotyků s míčem pár přihrávek, žádný velký pohyb a už jsme se hnali zpět do školy. Snídaně a pak už vrchol celého minisoustředění, závěrečný turnaj. Zde už nás opět čekali rodiče, kteří se o nás po celý turnaj hezky starali, trenéry namazali (opalovacím krémem), děti krmili ovocem (meloun, jablíčka, kiwi, mrkev - to sice není ovoce, ale byla tam taky..).
Celý turnaj probíhal za velmi horkého počasí, což navíc umocňovalo, to že se hrálo na umělém povrchu. Kluci bojovali rozděleni do dvou týmů (červená a bílá), a všichni podali velmi slušné výkony. Ve vzájemném souboji Viktoriánů se začalo na hřišti přiostřovat, ale nejvíce vyhroceným duelem se stalo utkání mezi bílou Viktorií a SK Petřín, ve kterém se hrálo tvrdě, bohužel i zákeřně. Emoce tryskali nejen z hráčů, ale i z fanoušků, ale naštěstí se je podařilo opět zkrotit a utkání se dohrálo v poklidu. Toto byla jediná malá kaňka na jinka velmi klidném turnaji.
Závěrečné vyhlášení proběhlo velmi rychle, jelikož se hrálo bez výsledků, nebylo co vyhlašovat, a tak byl každý tým za účast odměněn pěkným stříbrným pohárem. Speciání cenu vyhrál Sebík Vacek, který v nejlepším čase absolvoval dovednostní test.
Závěr soustředění jsme si užili u oběda, kde jsme se pustili, bohužel už ne všichni, do šunkové pizzy. A pak už jsme se vydali zpět knašim rodičům, kteří nám už mezitím vyzvedli naše věci, což jsme přivítali, jelikož sil už nám po vydatném dvoudenním zápřahu príliš nezbývalo..